8.–10. června vyrážíme na dvě bronzové expedice, zjisti
Sestavit digitální deník, kde budeme psát o záhadách, legendách a historii hradů, které navštívíme.
Cestou chceme zpovídat průvodce, a v Sobotce navštívit dvě pamětnice.
Naše expedice začala v pondělí 30. června ráno. V 7:16 jsme naskočili do vlaku v Blansku a vyrazili směr Turnov do srdce Českého ráje. V týmu jsme byli já (Klára Lavická), Míša Janušová, Martin Tomíček a Eliška Hlaváčková. Už od začátku bylo trochu cítit, že náš tým se pomalu rozpadá, ale i tak jsme to chtěli dotáhnout a užít si to. První den jsme dorazili k hradu Valdštejn. Měli jsme domluvenou prohlídku, kterou nám ochotně umožnili, a na oplátku jsme pomáhali sbírat odpadky v okolí. Ten den jsme spali na zahradě majitele nedalekého hotelu, což byla docela pohodová noc, i když jsme byli už dost utahaní. Druhý den (úterý) jsme se vydali k hradu Trosky. Dovnitř nás sice nepustili, ale i tak to stálo za to – počasí vyšlo a výhledy byly super. Na noc jsme zamířili do tábořiště Svitačka, které má nádherný výhled přímo na Trosky. Tam jsme zase pomohli s různýma pracema, třeba jsme barvili dřevo. Třetí den (středa) nás čekal hrad Kost. Tady jsme měli domluvenou prohlídku a spali jsme přímo pod hradem. Bylo to jedno z nejhezčích míst na spaní celé expedice – teplá letní noc, hvězdy nad hlavou a hrad přímo před námi. Atmosféra byla fakt kouzelná a nikomu se nechtělo ráno vstávat. Poslední den (čtvrtek) jsme navštívili hrad Humprecht. Tenhle hrad mimochodem navštívil i Tom Wizard ve svém pořadu. A pán, který zde pracovl, také dělal DpfeE. Dostali jsme volné lístky, ale na oplátku jsme pomáhali třeba se zametáním schodů nebo vysáváním. Potom už jsme se přesunuli do Sobotky, kde jsme ještě zkoušeli vyzpovídat místní starší paní o jejich vzpomínkách z mládí. Bohužel buď nebyly doma, nebo s námi spíš mluvit nechtěly. Pak už jen k nádraží. Nakonec cesta domů a tím to celé skončilo. I přes pár krizí v týmu musím říct, že jsem si tuhle expedici neskutečně užila a hodnotím ji jako jednu z nejlepších, co jsem kdy měla. Bylo to náročné, ale zároveň plné zážitků, které si budu pamatovat ještě dlouho.
Martin, Míša, Klára a Eliška