Oderské vrchy (2026)

„Na zlatou expedici jsme se vydali do okolí Oderských vrchů. Naším cílem bylo vyfotografovat rostliny, které se v této oblasti nachází, a nahrát je do aplikace PlantNet. Tato aplikace slouží k okamžitému rozpoznávání rostlin, stromů a keřů. Funguje na principu vizuálního vyhledávání: stačí vyfotit list, květ, plod nebo kůru a systém fotku porovná se svou rozsáhlou databází. Aplikace funguje jako občanská věda. Naše fotografie tak pomáhají vědcům zkoumat biodiverzitu a učit umělou inteligenci. Dalším cílem bylo se zorientovat bez použití mapy, pomocí kompasu. To se nám povedlo, protože jsme si před cestou zpracovali na papír stručný plán. Po cestě jsme se také ptali místních, kteří byli velice přátelští, a vždy nám rádi poradili, kudy se máme vydat. Největší výzva této expedice bylo počasí, které bylo opravdu rekordní, teploty dosahovaly až 40°C, takže chození s těžkými batohy po rozpálených loukách nebylo jednoduché. Nakonec jsme ale expedici zvládli, splnili jsme naše cíle, jen jsme museli trochu upravit trasu na poslední dny, protože naše původní trasa nebyla naplánována do takto horkého počasí. Z expedice jsme také natočili a sestříhali vlog, ve kterém jsou zaznamenána všechna místa, která jsme navštívili.“ – Kristýna

„Každá expedice DofE je zkouškou ohněm, ale ta naše v Oderských vrších jí byla doslova. Pět holek, batohy s plnou polní a hlavně tropické teploty, které přesahovaly 40 stupňů. Mobily jsme výrazně omezily a spoléhaly se jen na kompas a papír s vyznačenými body z mapy. Naším hlavním cílem bylo nafotit zdejší flóru, pomocí aplikace ji určit a přispět tak k mapování rozmanitosti krajiny. Spaly jsme výhradně pod širákem a čekalo nás nezapomenutelné dobrodružství. Naše cesta začala na nádraží v Blansku, odkud jsme vyrazily vlakem až do Oder. Prošly jsme město, vystoupaly náročný kopec a došly k Flascharovu dolu. Prohlídka s průvodcem v podzemí pro nás byla doslova požehnáním, protože jsme se v tom extrémním horku potřebovaly aspoň na chvíli zchladit. Následně jsme pokračovaly k rozhledně Veselí. Vody ubývalo strašidelným tempem, a tak jsme musely poprosit o doplnění zásob pití u místních milých lidí. První noc jsme strávily v areálu jednoho skautského tábora. Druhý den jsme kvůli vražednému slunci vyrazily už časně ráno směrem do Jindřichova. Naším hlavním cílem byl lom v Olšovci, kde jsme se několik hodin jen koupaly, nakonec jsme zde i přespaly. Další den nás trasa zavedla až ke zřícenině hradu Kunzov, kde jsme si daly zasloužený oběd. Odtud naše kroky vedly přes Uhřínov do Podhoří. Tam jsme se utábořily přímo uprostřed návsi pod střechou, která nám poskytla bezpečné útočiště i na noc. Další dny probíhaly ve stejném duchu, nakonec nám zbývalo jen dojít do naší cílové stanice, do Lipníka nad Bečvou odkud jsme jely vlakem domů. Celá expedice byla neskutečně vydařená. I když se občas objevily stinné chvilky, únava a nesnesitelné horko, ty světlé momenty, smích a týmová spolupráce nakonec jednoznačně převážily.“ – Jana

Kristýna, Mariana a Jana