V pondělí 26. května jsme vyrazili na dvě bronzové expedice na Pálavu
Zlepšení se ve vzájemné spolupráce,
naučit se řídit kánoi a "číst" řeku,
zvládnout venkovní přenocování a s tím spojené tábornické dovednosti,
zlepšit se v plánování trasy,
a pomoc přírodě nasbíráním odpadků z řeky.
Ráno 5. června se žáci programu DofE vydali na první letošní bronzovou expedici. Zprvu jsme se, co by dvě třídy, skoro neznali, ale ještě než vlak zastavil, stala se z nás výborná parta.
První den skutečně prověřil naše odhodlání. Jen co jsme v Ledči nasedli do lodí, začalo pršet a prvotní zkušenost s vodou tak byla pro některé o to nepříjemnější. Všechny problémy jsme však nechali za jezem a zakrátko jsme po „nejdelším rybníku Česka” přímo uháněli. Osmnáct kilometrů tak uběhlo jako voda a my se promočení a unavení po vydatném guláši odebrali ke spánku.
Zítřek byl tu! Předpověď se naštěstí ukázala „přesná jako obvykle”, takže nám na cestu sázavskými kaňony příjemně svítilo slunce. To až tak, že někteří z nás se poněkud nedobrovolně rozhodli ochladit. Pár kilometrů za tímto incidentem jsme se opět utábořili. Poslední den naší expedice začal brzy, jelikož cíl byl ještě stále daleko. My to i přesto zvládli a do Českého Šternberku dojeli včas. Zbývala už jen cesta domů. Expedici jsme si nejen všichni užili, ale cestou vysbírali spoustu odpadků a pomohli tak krásné sázavské přírodě, což byl jeden z cílů této expedice. Rád bych tímto za všechny poděkoval našim skvělým učitelům – paní Mgr. Vajčnerové a panu Mgr. Matějkovi, že nám umožnili na tuto expedici vyrazit.
Kristýna, Mariana, Dagmar, Verča, Jana, David, Eliška
„Naše expedice byla skvělá. Dokázali jsme přežívat ve všech počasí a neumřeli hlady. Každý problém jsme vyřešili bez komplikací. Měli jsme i vyrovnané posádky. Někdo měl i vodácký křest. Jsem velice ráda za nové kamarády. Stihli jsme v posledních chvílích uvařit oběd a stihnout vlak. Bavil mě ten adrenalin a večery." – Verča