8.–10. června vyrážíme na dvě bronzové expedice, zjisti

Podyjí (2025)

Stříbrná expedice do NP Podyjí

🏁 Týmové cíle expedice:

Hlavním cílem je mapování trasy po stránce botanické, geologické, historické
a vytvoření deníku.

„Naše expedice začala v Brně na Zvonařce, ale 4 z nás se potkali už ve vlaku směrem Brno, byli to Adam, Ema, Ondra a Viki. V buse na nás cekali pan Kopal, paní Michalíková, a dokonce Anička s Birkem. Možná se zdá, že naše sestava byla úplná, ale nebylo to pravda, protože mezitím naše členka Elen bojovala ve Středoškolském poháru. Naše cesta nekončila ve Znojmu, ale ještě jsme vlakem pokračovali do Šumné odtud začala pěší část expedice a vyrazili jsme do Vranova. Po cestě jsme sbírali rostliny do našeho deníku, poznávali jsme se, jelikož Anička s Birkem byli novými přírůstky do naší DOFE party a počítali kilometry. Když jsme přišli do Vranova nad Dyjí čekalo na nás příjemné překvapeni nebo spíše někdo, byla tam Elen. Společně už v 6 jsme se vydali směr místo spaní, uvařili si večeři, nachystali věci na spaní a ukončili první den expedice. Další den ráno nás vyhnala zima na cestu a pokračovali jsme směrem k rakouským hranicím, chodili na vyhlídky, dávali jsme si přestávky, pokračovali ve sběru rostlin a psaní naší písně, ochutnali jsme pár hrozen a došli na místo přespání. Večer jsme si uvařili a přesunuli jsme se do jeskyně, kde jsme strávili noc. V poslední den naši expedice nás čekalo pouhých 10 kilometrů, které jsme zvládli dřív než jsme očekávali. Konečné kilometry do Znojma byli vysilující a už nás čekala pouze cesta do Brna.“ – Viky

„Druhý den ráno jsme vstávali trochu později, než jsme původně chtěli, ale nebylo to nic hrozného. Větší problém byl spíš to, že jsme měli úplně mokrý stan a všude byla rosa. Chvilku jsme teda počkali, než to aspoň trochu uschne na slunci, a mezitím jsme si udělali snídani.🥣🥞 Dali jsme si kaše a jogurty, bylo to takový jednoduchý, ale vlastně fakt dobrý. Já jsem se ještě ráno postarala o psa, takže jsem měla trochu víc věcí na řešení než ostatní. Pak jsme sbalili věci a vyrazili dál. Šli jsme docela svižně, takže nám cesta rychle ubíhala. Povídali jsme si a celkově byla fakt dobrá nálada, nikdo se nenudil. Na oběd jsme se zastavili až po docela dlouhé době, protože jsme si pořád říkali, že ještě kousek popojdeme. O to víc jsme ale měli hlad, takže to pak stálo za to. Kluci zase předvedli svoje „kuchařský umění“ a smíchali několik čínských polévek dohromady 😄 Já jsem si udělala tortillu a holky měli taky fakt lákavé věci🥯🌯🍇. Dlouho jsme se nezdrželi a šli jsme dál až na místo, kde jsme měli přespat. Tentokrát to nebyl stan, ale takovej sklípek nebo menší jeskyně, což bylo docela zajímavý. Ještě před spaním jsme si udělali večeři a kluci se zase vyřádili – míchali dohromady fazole, kuskus, maso, tuňáka a další věci. Bylo to fakt zajímavý, skoro jak nějaký MasterChef v přírodě 😄 Noc byla upřímně trochu děsivá. Byly tam různý zvuky a do toho můj pes štěkal a vrčel, takže to nebylo úplně příjemný a moc klidně jsem se nevyspala. Třetí den jsme vstávali docela brzo, abychom všechno stihli. Rychle jsme se nasnídali, sbalili věci ze sklípku a vyrazili směrem na autobus.🚌 Původně jsme chtěli jet až pozdějším, ale nakonec jsme si řekli, že zkusíme stihnout dřívější. Dost jsme zrychlili, místy jsme i běželi, ale nakonec se nám to fakt povedlo. Pak už jsme společně dojeli do Blanska, kde jsme se rozloučili. Celou expedici jsem si fakt užila!!!Byla to super parta lidí, poznala jsem nový lidi a byl to celkově skvělej zážitek. Určitě na to budu dlouho vzpomínat a těším se na další expedici.☺️“ – Anička a Birk

Viky, Adam, Ema, Ondra, Anička, Elen a Birk

Page updated

Google Sites

Report abuse